Degustace thajského piva
Thajské pivo je výborný, skoro jsem ho v té vodě cítil.
Zašel jsem si do 7-Eleven, nakoupil celý sortiment thajského piva (sorry not sorry Heineken) a rozhodl se provést jeho ultimátní degustaci. Už samotný nákup vyžaduje pečlivé načasování, protože v Thajsku je v maloobchodě v určité hodiny zakázáno alkohol prodávat. Pro pivo se tedy musí zájemce vydat od 11 dopoledne do 14:00 a pokud to nestihne, další příležitost je až v 5 a trvá do půlnoci. Bez tohoto zákazu by asi značně korodovala pracovní morálka thajského lidu.
Tiger
Začnu raději hned errorem, kterého si pozorný čtenář už jistě všiml. Tiger není thajské pivo, je ze Singapuru a ještě k tomu ho produkuje Heineken Asia Pacific! Osobně považuju Heineken za ikonický příklad produktu, který globálně uspěl navzdory své mizerné kvalitě. Zmátlo mě to, že nám ho v hotelu na Samui servírovali a tak jsem ho považoval za pivo thajské.
Tiger, vybaven dovedností a umem mateřské firmy, přináší proslulou supermarketovou průměrnost. Bledá barva, rychle se ztrácející pěna, nevýrazná vůně i chuť. To vše oceněno na 36 THB za třetinkovou lahev.
Chang
Konečně pivo thajské, jak si zadání vyžadovalo. Marketingově, v zemi tisíců zlatých Buddhů, pevně ukotvený brand. Patří jednomu z nejbohatších thajců, potomka chudých čínských imigrantů. Asi před 20 lety existovala spolupráce s Carlsberg, ten z toho ale později vycouval a musel dokonce zaplatit nemalou pokutu.
35 THB za třetinku je oproti Tigeru super výhoda, bohužel v senzorických vlastnostech se žádné změny nekonají. Zajímavé je, že kromě sladu a chmele Chang používá i rýži. Nevím ale v jakém poměru ani jak technologicky konkrétně. Navíc je to v chuti a vůni asi pod moje rozlišovací schopnosti.
Druhá kuriozita je, že když chtěl Chang upsat svoje akcie na burzu, zvedl se mohutný protest jinak apolitických budhistických mnichů, kteří dokonce ze zákona mají zakázáno protestovat. Vadilo jim, že získané finance a následný rozmach firmy povede ještě k větším problémům s alkoholismem. Nakonec musel odstoupit šéf bangkokské burzy a Chang IPO provedl v Singapuru. Možná že i ten zákaz prodeje alkoholu v určité hodiny s tím souvisí.
Leo
U nás dříve velmi oblíbený časopis, zde neméně oblíbené pivo. Levnější alternativa ze stáje Singha. Ani nevím co k tomu napsat. 35 THB za třetinku, senzoricky další typický asijský ležák.
Singha
Vlajková loď nejstaršího thajského pivovaru a taky moje nejoblíbenější pivo tady. Stojí sice už přísných 37 THB za třetinku, ale zaslouženě o milimetry vyčnívá svou kvalitou nad konkurencí. Zlatavá barva a víc než homeopatické náznaky přítomnosti chmele. Thajské pivo konzumenta naučí být vděčný i za málo.
Pivovar založil Praya Bhirom Bhakdi v roce 1933, když mu v Bangkoku kvůli postavení mostů začal krachovat jeho přívoz. Chytře vyjel do Německa a Dánska aby vychytal technologie a potřebné skills. Mají v Bangkoku dokonce muzeum, tak snad to klapne a nachytřím se o téhle success story víc přímo u zdroje.
Co říct k thajským pivům závěrem? Jsou na tom asi jako mainstreamová piva mexická. Kvůli nim se do těch zemí fakt nejezdí.