Le Bouchon Du Vaugueux, Caen

Asi tak 100 metrů od hotelu a s doporučením od Michelina – jasná volba na první večeři v Caen.

Nevím jestli je to tak "vymyšleno", ale okolo tohoto podniku je spousta dalších restaurací a bister, dohromady tvoří takovou malou gastro čtvrť, které ožívá na oběd a pak na večeři. Jelikož Caen bylo při osvobozování během 2. světové války hodně zničené, možná to tak fakt bylo při obnově urbanisticky navrženo. A přijde mi to fajn, radši víc podniků rozprostřeno nedaleko od sebe, než jedna monstr stavba shopping centra jak to známe u nás.

Na večeři Le Bouchon Du Vaugueux otevírá v 7, no a v 7 přesně jsme tam taky dorazili. Rezervaci jsem raději udělal (po telefonu, level obtížnosti 3 z 10), nejsem si jist jestli byla potřeba, hosté přicházeli velmi pozvolna a nevím jestli všichni šermovali při příchodu rezervací tak jako já :-) Podnik je to malý, ale díky rudé barvě oken dveří nepřehlédnutelný. Na place tomu šéfuje veselá a rázná dáma s dobrou znalostí angličtiny, takže jsme se celkem bez problémů domluvili. Menu klasicky na tabuli blbě čitelným fontem, ale nejsme už žádní zelenáči a tak jsme to nějak přelouskali.

Na rozjezd v pití pochopitelně cider a celkem jsme zvažovali zůstat jen u něho, protože nabídka vín moc zajímavá nebyla. Sice hezky rozdělené lahve do několika cenových levelů začínajících na 20 EUR, ale jednotlivé položky nás rozmlsance, co právě přijeli z Burgundska, moc nerajcovaly.

Ovšem nevadí, jen co přistál předkrm bylo o naše nadšení postaráno. Gravadlax ze skotského lososa s cuketovým pyré, perfektně dochucený chilli a sladko kyselým citrusem. Chuťově naprostá pecka a velký očekávání co předvede kuchař s hlavním chodem.

Trajektorii kvality mířící k výšinám potvrdil mořský vlk na rizotu s konfitovaným citrónem. Krásně vysoký filet, do křupava vypečená kůže, nabušená máslová omáčka se špetkou kari a ukázkově trefené rizoto. To byl fakt splněný sen, co si tak člověk veze na výlet do Francie, jak tam ležérně zajde do jednoho z mnoha malých podniků a tam mu s každým talířem přijde kvalita v topu.

Během jídla jsme dopili cider a poptali se mají-li i jiný. Měli hruškový a to byla trochu chyba, protože ten brut rozhodně nebyl a ještě k tomu je hruška i víc aromatická než jabko. No nějak jsem to k sýrům nakonec napasoval. Sýry a cider jsou pro mě dva hlavní gastro motivy Normandie a měl jsem v plánu se jim ještě v dalších dnech pověnovat.

Naše první večeře v Caen vyšla na jedničku, Le Bouchon Du Vaugueux si ukládám do hlavy jako benchmark malých rodiných podniků s fajn atmosférou a promakaným jídlem.