Přesun na Ko Samui

Vnitrostátní let z Bangkoku na Ko Samui.

Po týdnu v Bangkoku nás čekala cesta na Ko Samui, kde přepneme do klasického dovolenkového režimu. Kolem cestování se kvůli Covidu neustále něco mění, takže jsem byl z cesty mírně nervózní. Na klidu mi ani moc nepřidala informace, že poletíme vrtulovým ATR, nějak tyhle malé, pomalé a hlučné stroje nemám rád.

A proč jsem nekoupil letenky, kde bychom letěli něčím větším a rychlejším? Protože nic jiného nelítá! Na Samui momentálně létá jen Bangkok Airways a ti v sobotu prostě nasadili ATR. Něco to i říká o množstí turistů, kteří na tento jižní ostrov cestují.

Check-in na BKK byl bez problémů. Žádné fronty, kilo a půl nadváhy kufru se přešlo bez povšimnutí a jediný papír spojený s Covidem, který jsme museli ukázat, bylo potvrzení z SHA+ hotelu o absolvování karantény. Bangkok Airways teď každému dává lounge, tak jsme si tam taky zašli. Od standardního čekání na gate se to ale lišilo jen nabídkou nealko sladkého pití plus občerstvením ve formě miniaturních sýrových sendvičů a super sladké lepivé rýže s neidentifikovatelnou komponentou rostlinného původu.

Boarding do ATR je z asfaltu, kam nás z gate dovezl autobus. Povedlo se to ale až na druhý pokus. Poprvé nás naložili do autobusu, ten dojel k letadlu a po krátkém čekaní to otočil a vyložil nás zase na gate. Dozvěděli jsme se, že letadlo má technické potíže a potrvá hodinu, než bude ready. Pro mě jako "milovníka" ATR fakt super zpestření!

Po hodině čekání nás skutečně do letadla naložili a aby těch mých radostí z ATR nebylo málo, tak jsme vyfasovali nejblbější sedadla v řadě 18 u WC (Bangkok Airways při online checkinu neumožňovali výběr sedadla). Naštěstí si cestující před náma neměli potřebu sklopit sedačku a necelou hodinu a půl trvající let nám celkem utekl. Catering během cesty nebyl žádný, až při výstupu u schůdků každý dostal malou papírovou tašku s mufinem a vodou.

Mezinárodní letiště Samui je roztomilé malé letiště, trochu připomínající Kona na Hawaii. Místo standardního autobusu pro nás přijelo takové cirkusové vozítko a dovezlo nás k terminálu, který svou absencí obvodových zdí připomínal spíš nedokončený stan.

Přivítací Covid procedůra se skládala z měření teploty termokamerou a následovala kontorla Thailand pasu, kde si QR kód nascanovali do mobilu a během 3 vteřin bylo hotovo. Pak už jen krátké čekání na kufry a byli jsme vypuštěni svobodně objevovat krásy ostrova.